:: úvod :: aktuality :: vozový park :: jak na to :: zákony :: ceník :: kontakty ::

Vyhláška 167/2002 Sb.

kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti
k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb.

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

a)

způsob označení výcvikového vozidla podle druhů výcvikových vozidel, způsob označení osádky výcvikového motocyklu a materiál, ze kterého musí být označení vyrobeno,

b)

vzor žádosti o řidičské oprávnění,

c)

obsah a rozsah jednotlivých druhů výuky a výcviku k získání odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (dále jen "získání řidičského oprávnění"),

d)

učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky pro učitele výuky a výcviku k získání řidičského oprávnění (dále jen "výuka a výcvik"),

e)

vzor profesního osvědčení učitele výuky a výcviku (dále jen "profesní osvědčení"),

f)

způsob vedení evidence výuky a výcviku a vedení záznamů v průkazu žadatele o řidičské oprávnění,

g)

učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky pro zkušební komisaře a vzor průkazu zkušebního komisaře,

h)

učební osnovu zdokonalovacího školení zkušebních komisařů, rozsah přezkoušení a způsob jeho organizování,

i)

počet otázek v testu z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy, jejich bodové hodnocení, složení testu z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy podle bodového hodnocení a minimální počet bodů nutných k získání jednotlivých skupin a podskupin řidičského oprávnění,

j)

rozsah požadovaných znalostí pro zkoušku z ovládání a údržby vozidla,

k)

výčet jednotlivých znalostí, dovedností a chování a podrobnosti o požadavcích na zkoušku z praktické jízdy,

l)

způsob a rozsah přezkoušení řidičů v rámci zdokonalování jejich odborné způsobilosti a vzor osvědčení profesní způsobilosti řidiče,

m)

náležitosti žádosti a vzor pověření k provádění přezkoušení řidičů v rámci zdokonalování jejich odborné způsobilosti,

n)

náležitosti potvrzení pro doložení údajů pro pokračování výuky a výcviku (dále jen "potvrzení autoškoly o částečném absolvování výuky a výcviku").

ČÁST DRUHÁ

VÝUKA A VÝCVIK

HLAVA I

§ 2

Označení výcvikového vozidla, označení osádky motocyklu

a materiál označení

(K § 11 odst. 2 zákona)

(1) Výcvikový osobní automobil se označuje svítilnou schváleného typu a provedení,¹⁾ která má na přední a zadní straně nápis "AUTOŠKOLA" a na levé a pravé straně písmeno "L". Jednotlivá písmena v nápisu "AUTOŠKOLA" jsou mimo písmene "L" modré barvy na bílém podkladu. Písmeno "L" v nápisu "AUTOŠKOLA" je bílé barvy na modrém podkladu. Písmena "L" na levé a pravé straně svítilny jsou rovněž bílé barvy na modrém podkladu. Výška písmen je nejméně 70 mm a šířka čáry písma nejméně 12 mm. Označení se umísťuje na střechu výcvikového osobního automobilu.

(2) Výcvikový nákladní automobil a výcvikové vozidlo hromadné přepravy osob se označuje tabulí ve tvaru čtverce o straně nejméně 300 mm, na které je umístěno písmeno "L" o výšce nejméně 250 mm a šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha tabule je modré barvy, písmeno "L" je barvy bílé. Označení se umísťuje na přední, zadní a obou bočních stranách výcvikového vozidla.

(3) Výcvikový traktor se označuje krychlí o straněnejméně 250 mm, na které je na všech svislých stranách umístěno písmeno "L" o výšce nejméně 200 mm a šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha stran krychle je modré barvy, písmeno "L" je v barvě bílé. Označení se umísťuje na střechu výcvikového traktoru.

(4) Výcvikové přípojné vozidlo se označuje tabulí podle odstavce 2, která se umísťuje na obou bočních stranách a na zadní straně přípojného vozidla.

(5) Vozidlo, na němž se provádí výcvik tělesně postižených osob a které je konstrukčně přizpůsobeno jejich tělesnému stavu, anebo motorové tříkolové nebo čtyřkolové vozidlo, jehož konstrukční rychlost je nejméně 60 km/h^-1, přičemž provozní hmotnost nesmí převyšovat 550 kg, se označuje buď způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo se označuje tabulí uvedenou v odstavci 2, přičemž označení uvedené v tomto odstavci se umísťuje na karoserii vozidla vpředu na levé straně a rovněž vzadu uprostřed vozidla nebo na jeho levé straně.

(6) Osádka výcvikového motocyklu se označuje čtvercem o straně nejméně 250 mm, ve kterém je umístěno písmeno "L" o výšce nejméně 200 mm a šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha čtverce je modré barvy, písmeno "L" je barvy bílé. Označení se umísťuje žadateli o řidičské oprávnění na prsou a učiteli výcviku na zádech.

(7) Písmena a plocha označení vozidel podle odstavců 1 až 6 se vyrábějí z retroreflexního materiálu nejméně třídy 1 podle příslušné ČSN.²⁾

HLAVA II

ŽÁDOST O ŘIDIČSKÉ OPRÁVNĚNÍ, OBSAH A ROZSAH VÝUKY A VÝCVIKU

§ 3

Žádost o řidičské oprávnění

(K § 13 odst. 5 zákona)

(1) Žádost o řidičské oprávnění se podává na dvoustranném tiskopisu formátu A 4. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 1.

(2) První stranu žádosti o řidičské oprávnění, kromě údaje orodném čísle, vyplňuje žadatel o řidičské oprávnění a posuzující lékař před podáním žádosti o přijetí do výuky a výcviku a provozovatel autoškoly po přijetí žadatele o řidičské oprávnění do výuky a výcviku. Údaj o rodném čísle vyplňuje žadatel o řidičské oprávnění až v době podání žádosti o udělení řidičského oprávnění podle zvláštního právního předpisu.^2a) Druhou stranu žádosti o řidičské oprávnění vyplňuje zkušební komisař při zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a doplní při vydání řidičského průkazu obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(K § 20 odst. 5 zákona)

§ 4

Obsah a rozsah výuky k získání řidičského oprávnění

(1) Výuka předpisů o provozu na pozemních komunikacích obsahuje tyto tematické celky:

a)

předpisy o provozu na pozemních komunikacích,³⁾

b)

řešení dopravních situací,

c)

předpisy související s provozem na pozemních komunikacích^3a) v rozsahu nezbytném pro příslušnou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění,

d)

předpisy o řidičských oprávněních a řidičských průkazech,³⁾

e)

doklady potřebné při provozu vozidla podle příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění,³⁾

f)

občanskoprávní a trestněprávní odpovědnost řidiče, rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾

(2) Výuka o ovládání a údržbě vozidla obsahuje

a)

všeobecný popis a sestavu vozidla příslušné kategorie,

b)

popis základních soustav vozidla, jejich charakteristiku, účel, činnost a základní údržbu, zásady jejich správného používání,

c)

ovládací ústrojí vozidla, ovladačů a sdělovačů, jejich umístění a označení,

d)

základní provozní údaje vozidla,

e)

zásady preventivní údržby vozidla a její význam pro bezpečnost a hospodárnost provozu a ochranu životního prostředí,

f)

postup při provádění základní údržby a jednoduchých oprav vozidla,

g)

nejrozšířenější závady a poruchy vyskytující se na vozidle a základní postupy při jejich zjišťování,

h)

v případě, že se jedná o výuku u osoby tělesně postižené, která bude řídit vozidlo konstrukčně přizpůsobené jejímu zdravotnímu stavu, provádí se výuka o ovládání a údržbě vozidla o vozidlu konstrukčně přizpůsobeném zdravotnímu stavu tělesně postižené osoby v rozsahu uvedeném pod písmeny a) až g).

(3) Výuka teorie řízení a zásad bezpečné jízdy obsahuje tyto tematické celky:

a)

činitelé ovlivňující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,

b)

vliv alkoholu, drog, léčiv, stavu mysli a únavy na chování řidiče,

c)

právní úpravy doby jízdy a doby odpočinku,

d)

problematika vzájemných vztahů jednotlivých účastníků provozu na pozemních komunikacích (dopravní etika),

e)

specifická rizika plynoucí z nedostatku zkušeností ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích a nejzranitelnějších kategorií uživatelů pozemních komunikací, jako jsou děti, chodci, cyklisté a osoby těžce zdravotně postižené, a specifická rizika plynoucí z reakcí tělesně postižených řidičů, kteří řídí vozidla konstrukčně přizpůsobená jejich postižení,

f)

vliv technického stavu vozidla na bezpečnost jízdy,

g)

pravidla týkající se používání vozidel s ohledem na životní prostředí,

h)

základní fyzikální podmínky jízdy vozidla,

i)

základní postupy řidičských dovedností při rozjetí vozidla, řazení rychlostních stupňů, používání brzd, zastavování a couvání,

j)

nejdůležitější zásady týkající se sledování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly, přilnavosti pneumatik a brzdné dráhy v závislosti na adhezních podmínkách,

k)

jízda s přívěsem, vlečení vozidel,

l)

uložení a přeprava nákladu,

m)

rizikové faktory jízdy automobilu v různých situacích, za různých povětrnostních a klimatických podmínek, vliv změny počasí, denní a noční doby,

n)

charakteristiky různých typů komunikací a řešení krizových situací,

o)

doby vnímání, posuzování, rozhodování a reakce, zásady předvídavosti, rozpoznání a řešení kritických situací,

p)

rozbor příčin dopravních nehod,

r)

zařízení pro bezpečnost vozidel, zejména používání bezpečnostních pásů a zádržných systémů, faktory aktivní a pasivní bezpečnosti vztahující se k vozidlu a přepravovaným osobám,

s)

jízda s vozidlem vybaveným elektronickými řídicími systémy k ovládání vozidla,

t)

seznámení s integrovaným záchranným systémem,

u)

seznámení se zásadami potřebnými pro čtení v silniční mapě.

(4) Výuka zdravotnické přípravy obsahuje tyto tematické celky:

a)

prevence dopravních nehod ze zdravotních příčin,

b)

obecné zásady jednání při dopravních nehodách,

c)

zásady první pomoci a poskytování první pomoci při jednotlivých poraněních,

d)

stavy bezprostředně ohrožující život,

e)

možnosti a způsoby použití jednotlivých zdravotních pomůcek, které jsou ve výbavě lékárničky vozidla.

§ 5

Obsah a rozsah praktického výcviku k získání

řidičského oprávnění

(1) Praktický výcvik v řízení vozidla se provádí ve třech po sobě jdoucích etapách. Výcvik je zaměřen

a)

v první etapě na provedení kontroly vozidla před jízdou a základní úkony řidiče před zahájením jízdy, nácvik a zvládnutí základních řidičských dovedností nutných pro ovládání vozidla volantem, pedálem akcelerátoru, spojkou, řazením, provozní a parkovací brzdou,

b)

v druhé etapě na procvičování získaných základních řidičských dovedností v městském a mimoměstském provozu s nízkou hustotou provozu vozidel s důrazem na dodržování předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zásad bezpečné jízdy, jízdu vyšší rychlostí, nácvik a zvládnutí dalších řidičských dovedností v různých situacích v provozu, ovládání výstroje a výbavy vozidla, například stěrače a ostřikovače skel, odmlžování, klimatizace nebo osvětlení vozidla, pro jeho bezpečný provoz a na jízdu za snížené viditelnosti,

c)

ve třetí etapě na dosažení plné samostatnosti při řízení vozidla v hustém městském a mimoměstském provozu, na různých kategoriích pozemních komunikací, řízení vozidla za ztížených podmínek, řešení složitých dopravních podmínek a dopravních situací a na jízdu za snížené viditelnosti.

(2) Výcvik v praktické údržbě vozidla jezaměřen na

a)

nácvik jednotlivých úkonů základní údržby vozidla, kontrolu a ošetření základních soustav vozidla a doplnění pohonných hmot,

b)

dodržování zásad bezpečnosti práce a používání technických zařízení při provádění jednotlivých úkonů údržby, ošetřování a oprav vozidla,

c)

nácvik zjišťování a odstraňování jednoduchých závad a poruch na vozidle,

d)

výměnu kola,

e)

základní úkony nutné k zajištění osvětlení vozidla, například výměnu žárovek, pojistek apod.,

f)

připojení tažného lana nebo tažné tyče.

(3) Výcvik podle odstavce 2 se u osob tělesněpostižených přizpůsobí možnostem vyplývajícím z jejich zdravotního postižení.

(4) Praktický výcvik zdravotnické přípravy je zaměřenna

a)

nácvik poskytování první pomoci při různých poraněních a stavech,

b)

nácvik zástavy krvácení,

c)

nácvik použití jednotlivých prostředků z výbavy lékárničky,

d)

nácvik a zvládnutí vyprošťovacího manévru zraněné osoby z vozidla,

e)

nácvik a zvládnutí úkonů neodkladné resuscitace.

HLAVA III

UČITEL VÝUKY A VÝCVIKU

(K § 23 odst. 3 zákona)

§ 6

Základní školení pro učitele výuky a výcviku

(1) Základní školení pro učitele výuky avýcvikujezaměřeno na

a)

metodiku výuky předpisů o provozu na pozemních komunikacích a předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích, výuky teorie řízení a zásad bezpečné jízdy a výuky ovládání a údržby vozidla; u osob tělesně postižených na výuku ovládání a údržby vozidla konstrukčně přizpůsobeného tělesně postižené osobě,

b)

metodiku výcviku v řízení vozidla a výcviku praktické údržby vozidla,

c)

pedagogickou přípravu zaměřenou na hlavní pedagogické zásady a metodické postupy vyučování s důrazem na udržení pozornosti a zájmu posluchačů, správného způsobu vyjadřování, volby gramaticky a stylisticky správných výrazů, terminologie, gestikulace a správného vystupování učitele,

d)

zásady dopravní psychologie orientované na fyziologické zákonitosti lidské psychiky, psychologii osobnosti, mezilidskou komunikaci a mezilidské vztahy v provozu na pozemních komunikacích a přizpůsobování se aktuálnímu stavu při řešení dopravních situací,

e)

způsob výuky osob tělesně postižených používajících vozidla konstrukčně přizpůsobená jejich zdravotnímu postižení,

f)

zásady poskytování první pomoci v rozsahu podle § 4 odst. 4 a § 5 odst. 4.

(2) Učební osnova základního školení pro učitele výuky a výcviku je uvedena v příloze č. 2.

(3) Provozovatel autoškoly vede o základním školení evidenci obdobně podle § 9 až 11.

§ 7

Zkouška učitele výuky a výcviku

(1) Zkoušce učitele výuky a výcviku se žadatel ozískáníprofesního osvědčení podrobí nejdéle do šesti měsíců ode dne ukončení základního školení. Ke zkoušce, popřípadě opakované zkoušce přihlašuje žadatele o získání profesního osvědčení provozovatel autoškoly, který prováděl základní školení žadatele, u krajského úřadu příslušného podle sídla provozovny provozovatele autoškoly.

(2) Krajský úřad sdělí neprodleně písemně žadateli o získání profesního osvědčení prostřednictvím provozovatele autoškoly místo, datum a čas konání zkoušky, popřípadě opakované zkoušky. Krajský úřad zařadí žadatele o získání profesního osvědčení ke zkoušce, popřípadě opakované zkoušce tak, aby byla zahájena nejpozději do 30 dnů po doručení žádosti o přihlášení ke zkoušce. Pro provedení zkoušky, popřípadě opakované zkoušky jmenuje krajský úřad pětičlennou komisi, jejímž předsedou je vždy zaměstnanec příslušného odborného útvaru krajského úřadu. Členem komise je vždy zástupce autoškoly nebo organizační složky státu, která prováděla základní školení žadatele o získání profesního osvědčení.

(3) Při zkoušce podle odstavce 1 žadatel o získání profesního osvědčení prokazuje znalosti a dovednosti

a)

z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy,

b)

výkladem tématu z předpisů o provozu na pozemních komunikacích,

c)

z předpisů souvisejících s předpisy o provozu na pozemních komunikacích a provádění jejich výuky,

d)

z ovládání a údržby vozidla a provádění jejich výuky,

e)

z teorie řízení a zásad bezpečné jízdy a provádění jejich výuky,

f)

z praktické údržby vozidla a provádění její výuky,

g)

z provádění výcviku v řízení vozidla,

h)

z praktického ovládání vozidla příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění.

(4) Zkouška znalostí podle odstavce 3 písm. a) se provádí písemně zkušebním testem shodným se zkušebním testem pro zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Zkouška je hodnocena stupněm "prospěl", dosáhl-li žadatel o získání profesního osvědčení plný počet bodů.

(5) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 3 písm.b) až e) se provádí ústně na základě vždy jedné otázky z každého z těchto okruhů a zkouška podle odstavce 3 písm. f) se provádí ověřením praktických znalostí na vozidle.

(6) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 3 písm. g) a h) se provádí při praktické jízdě s vozidlem. Vozidlo si zajistí na své náklady žadatel o získání profesního osvědčení.

(7) Výsledek každé části zkoušky podle odstavce 3 se hodnotí stupněm "prospěl" nebo "neprospěl". Jestliže žadatel o získání profesního osvědčení byl v některé části zkoušky hodnocen stupněm "neprospěl", může tuto část zkoušky opakovat pouze jednou. Opakovaná část zkoušky může být provedena nejdříve za pět pracovních dní, nejdéle však do šesti měsíců ode dne konání části zkoušky, při které byl žadatel o získání profesního osvědčení hodnocen stupněm "neprospěl".

§ 8

Profesní osvědčení

(K § 21 odst. 1 zákona)

(1) Profesní osvědčení je čtyřstranný tiskopis o rozměrech 150 x 108 mm.

(2) Technickou ochranu tiskopisu profesního osvědčení tvoří hologram, který je umístěn na jeho titulní straně.

(3) Každý tiskopis profesního osvědčení je opatřen evidenčním číslem. Evidenční číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace dvou písmen a šesti číslic. Písmena jsou vždy umístěna v evidenčním čísle na prvním místě.

(4) Údaje se do profesního osvědčení vypisují vždy černou barvou na tiskárně výpočetní techniky nebo psacím strojem. Zápis údaje do kolonky "Jiné záznamy" lze provést též otiskem razítka nebo čitelně propisovacím perem modré nebo černé barvy. Podpis oprávněné osoby vydávající profesní osvědčení se provádí čitelně propisovacím perem modré nebo černé barvy.

(5) Dojde-li ke změně údaje uvedeného v profesnímosvědčení nebo k doplnění údaje nového a nelze-li tuto změnu uvést v kolonce "Jiné záznamy", vydá krajský úřad nové profesní osvědčení.

(6) Profesní osvědčení se opatřuje fotografií jeho držitele, která je v technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.⁵⁾

(7) Vzor profesního osvědčení je uveden v příloze č. 3.

HLAVA IV

EVIDENCE VÝUKY A VÝCVIKU

(K § 27 odst. 5 zákona)

§ 9

Evidenční kniha

(1) Provozovatel autoškoly vede evidenční knihu, do které zaznamenává údaje o žadatelích o řidičské oprávnění přijatých do výuky a výcviku.

(2) Evidenční kniha obsahuje datum založení, počáteční a konečné evidenční číslo, otisk razítka autoškoly a podpis odpovědného zástupce autoškoly. Jednotlivé listy evidenční knihy jsou vzestupně číslovány.

(3) Do evidenční knihy se zapisuje

a)

evidenční číslo, jméno, příjmení, případný titul, datum narození a adresa pobytu žadatele o řidičské oprávnění,

b)

druh výuky a výcviku,

c)

skupina nebo podskupina řidičského oprávnění, o kterou žadatel žádá,

d)

datum zahájení výuky a výcviku,

e)

datum ukončení výuky a výcviku.

(4) Opravu zápisu v evidenční knize lze provádět výhradněpřeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a čitelným podpisem osoby, která opravu provedla.

(5) Evidenční kniha se ukládá v autoškole po dobu pěti let po posledním provedeném zápisu.

§ 10

Třídní kniha

(1) Provozovatel autoškoly vede pro každý kurs výuky a výcviku třídní knihu. V záhlaví třídní knihy se uvádí název autoškoly, druh, rozsah a datum zahájení výuky a výcviku.

(2) Do třídní knihy se zapisuje

a)

jméno a příjmení, případný titul žadatele o řidičské oprávnění,

b)

evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění,

c)

řidičské oprávnění, které žadatel o řidičské oprávnění již vlastní,

d)

vyučovací hodina výuky a výcviku a probírané téma,

e)

účast žadatele o řidičské oprávnění na výuce a výcviku,

f)

jméno, příjmení a případný titul, datum narození a adresa pobytu tlumočníka, účastní-li se na výuce proto, že žadatel o řidičské oprávnění neovládá buď dostatečně, nebo vůbec jazyk, ve kterém se výuka koná.

(3) Zápisy údajů uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) se provádějí při zahájení výuky a výcviku. Zápisy údajů uvedených v odstavci 2 písm. d) až f) se provádějí průběžně.

(4) Opravu zápisu v třídní knize lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a čitelným podpisem osoby, která opravu provedla.

(5) Třídní kniha se ukládá v autoškole po dobu pěti let po ukončení kursu výuky a výcviku.

§ 11

Evidence o výcviku v řízení vozidla

(1) U každého výcvikového vozidla vede provozovatelautoškolyknihu evidence o výcviku v řízení vozidla, do které učitel výcviku v řízení vozidla zaznamenává údaje o provedeném výcviku v řízení vozidla.

(2) Kniha evidence o výcviku v řízení vozidla obsahujedatum založení, tovární značku a typ výcvikového vozidla, registrační značku výcvikového vozidla, otisk razítka autoškoly a podpis odpovědného zástupce autoškoly. Jednotlivé listy knihy evidence o výcviku v řízení vozidla jsou vzestupně číslovány.

(3) Do knihy evidence o výcviku v řízení vozidla se zapisuje

a)

jméno, příjmení, případný titul a evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění,

b)

datum provedeného výcviku v řízení vozidla,

c)

stav počitadla kilometrů výcvikového vozidla před zahájením výcviku v řízení vozidla,

d)

stav počitadla kilometrů výcvikového vozidla po ukončení výcviku v řízení vozidla.

(4) Zápisy údajů uvedených v odstavci 3 písm. a) až c) se provádějí před zahájením výcviku v řízení vozidla. Zápis údaje uvedeného v odstavci 3 písm. d) se provádí v den ukončení výcviku v řízení vozidla bezprostředně po ukončení tohoto výcviku. Správnost údajů zapsaných v knize evidence o výcviku v řízení vozidla podle odstavce 3 potvrzuje svým podpisem žadatel o řidičské oprávnění. Podpis žadatele o řidičské oprávnění se provede v den ukončení výcviku v řízení vozidla bezprostředně po ukončení tohoto výcviku.

(5) Opravu zápisů v knize evidence o výcviku vřízení vozidla lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a čitelným podpisem osoby, která opravu provedla.

(6) Kniha evidence o výcviku v řízení vozidla se ukládá v autoškole po dobu pěti let po posledním provedeném zápisu.

§ 12

Průkaz žadatele o řidičské oprávnění

(1) Průkaz žadatele o řidičské oprávnění obsahuje

a)

název autoškoly,

b)

jméno, příjmení, případný titul a evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění,

c)

skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, na kterou se provádí výuka a výcvik,

d)

podpis žadatele o řidičské oprávnění.

(2) Do průkazu žadatele o řidičské oprávnění seprovádějí zápisy o provedeném výcviku k získání řidičského oprávnění s uvedením data vyučovací hodiny a podpisem učitele výcviku. Zápisy se provádějí bezprostředně po ukončení každé vyučovací hodiny výcviku k získání řidičského oprávnění.

(3) Opravu zápisu v průkazu žadatele o řidičskéoprávnění lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a čitelným podpisem osoby, která opravu provedla.

(4) Průkaz žadatele o řidičské oprávnění je po celou dobu provádění výuky a výcviku v držení žadatele o řidičské oprávnění a po ukončení výuky a výcviku se ukládá v autoškole po dobu pěti let.

§ 13

Elektronická evidence výuky a výcviku

(1) Evidenční knihu a třídní knihu lzenahraditelektronickouevidencí výuky a výcviku.

(2) V elektronické evidenci výuky a výcviku se vedou údaje podle § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2.

(3) Elektronickou evidenci výuky a výcviku lze vést za předpokladu, že program splňuje následující požadavky:

a)

zapsané údaje o provedené výuce a výcviku žadatele o řidičské oprávnění jsou průkazné a vylučují možnost záměny těchto údajů mezi jednotlivými žadateli o řidičské oprávnění navzájem,

b)

žadatel o řidičské oprávnění je označen svým jménem, příjmením, datem narození a evidenčním číslem,

c)

zápisy v evidenci o výuce a výcviku žadatele o řidičské oprávnění lze provádět průběžně,

d)

údaje o provedené výuce a výcviku je možno průběžně prohlížet, pořídit v tištěné podobě, popřípadě uložit na přenosná paměťová média ve formátu kompatibilním s používaným softwarem,

e)

elektronická evidence výuky a výcviku je vybavena elektronickou pamětí s dostatečnou kapacitou pro zápis údajů o průběhu výuky a výcviku se stálostí údajů na dobu nejméně deseti let,

f)

elektronická evidence výuky a výcviku je označena názvem a adresou autoškoly,

g)

zapsaná data jsou zabezpečena proti vymazání, přepisu a dalším neautorizovaným zásahům.

(4) Jednotlivé zápisy údajů v elektronické evidenci výuky a výcviku se neopatřují podpisy žadatele o řidičské oprávnění a učitele výuky a výcviku.

(5) Veškeré údaje o provedené výuce a výcviku vedené v elektronické evidenci výuky a výcviku se ukládají v autoškole po dobu pěti let po posledním provedeném zápisu. Po celou dobu uložení musí program elektronické evidence výuky a výcviku zajišťovat možnost tiskového výstupu.

§ 13a

Potvrzení o částečném absolvování výuky a výcviku

(K § 30 odst. 2 zákona)

(1) V potvrzení o částečném absolvování výuky a výcviku se uvádí

a)

obchodní firma, sídlo a identifikační číslo autoškoly, ve které žadatel o řidičské oprávnění částečně absolvoval výuku a výcvik, je-li jejím provozovatelem právnická osoba, nebo jméno a příjmení, identifikační číslo, obchodní firma a trvalý pobyt provozovatele této autoškoly, je-li jejím provozovatelem fyzická osoba,

b)

jméno, příjmení, případný titul a adresa pobytu žadatele o řidičské oprávnění,

c)

skupina a podskupina řidičského oprávnění, pro jejichž získání žadatel o řidičské oprávnění započal výuku a výcvik,

d)

evidenční číslo, pod kterým byl žadatel o řidičské oprávnění zaregistrován v evidenční knize autoškoly, ve které částečně absolvoval výuku a výcvik,

e)

druh výuky a výcviku, který žadatel o řidičské oprávnění částečně absolvoval,

f)

počet hodin v jednotlivých předmětech výuky a výcviku, které žadatel o řidičské oprávnění absolvoval.

(2) Potvrzení o částečném absolvování výuky a výcviku opatří provozovatel autoškoly, ve které žadatel o řidičské oprávnění částečně absolvoval výuku a výcvik, svým podpisem a otiskem razítka autoškoly. Správnost údajů uvedených v potvrzení autoškoly o částečném absolvování výuky a výcviku potvrdí svým podpisem též žadatel o řidičské oprávnění.

(3) S potvrzením o částečném absolvování výuky a výcvikuvydá provozovatel autoškoly, ve které žadatel o řidičské oprávnění částečně absolvoval výuku a výcvik, žadateli rovněž žádost o řidičské oprávnění, na základě které byl žadatel přijat v autoškole k výuce a výcviku, a lékařské potvrzení k přijetí do výuky a výcviku, pokud toto potvrzení není součástí žádosti o řidičské oprávnění.

ČÁST TŘETÍ

ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH

VOZIDEL, ŠKOLENÍ, ZKOUŠKY A PŘEZKOUŠENÍ ZKUŠEBNÍCH KOMISAŘŮ

HLAVA I

ZKUŠEBNÍ KOMISAŘI

(K § 34 odst. 3 a k § 36 odst. 4 zákona)

§ 14

Základní a zdokonalovací školení pro zkušební komisaře

(1) Základní školení pro zkušební komisaře je zaměřeno zejména na

a)

znalost předpisů o provozu na pozemních komunikacích a předpisů souvisejících,

b)

znalost ovládání a údržby vozidla,

c)

základy psychologie a pedagogiky,

d)

metodiku výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění, včetně metodiky výuky a výcviku tělesně postižených žadatelů o řidičská oprávnění,

e)

znalost obsahu výuky a výcviku,

f)

znalost organizace zkoušek k získání řidičského oprávnění,

g)

znalost zdravotnické přípravy v rozsahu § 4 odst. 4 a § 5 odst. 4.

(2) Zdokonalovací školení pro zkušební komisaře je zaměřeno zejména na

a)

prohloubení znalostí, které jsou obsahem základního školení pro zkušební komisaře,

b)

znalost změn, ke kterým došlo ve věcech, které jsou obsahem základního školení pro zkušební komisaře.

(3) Základní i zdokonalovací školení pro zkušební komisaře se provádív rozsahu předmětů, které jsou obsahem zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

(4) Učební osnovy základního a zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře jsou uvedeny v příloze č. 4.

(5) Při rozšíření rozsahu oprávnění k provádění zkoušek o další skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění se v rámci zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře minimální počty hodin v jednotlivých předmětech učební osnovy zdokonalovacího školení přizpůsobí tomuto rozšíření.

§ 15

Zkouška a přezkoušení zkušebního komisaře

(1) Zkoušku zkušebního komisaře lze složit došestiměsícůode dne ukončení základního školení pro zkušební komisaře.

(2) Při zkoušce podle odstavce 1 žadatel o získání průkazuzkušebního komisaře prokazuje znalosti a dovednosti

a)

z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy,

b)

z předpisů souvisejících s předpisy o provozu na pozemních komunikacích,

c)

z provádění zkoušky z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a předpisů souvisejících,

d)

z ovládání a údržby vozidla a provádění zkoušky z ovládání a údržby vozidla,

e)

z teorie řízení a zásad bezpečné jízdy,

f)

z praktického ovládání vozidla příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění a provádění zkoušky z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem.

(3) Zkouška znalostí podle odstavce 2 písm. a) se provádí písemně zkušebním testem shodným se zkušebním testem pro zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Zkouška je hodnocena stupněm "prospěl", dosáhl-li žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře plný počet bodů.

(4) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 2písm. b) až e) se provádí ústně.

(5) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 2 písm. f) se provádí při praktické jízdě s vozidlem.

(6) Výsledek každé části zkoušky podle odstavce 2 se hodnotí stupněm "prospěl" nebo "neprospěl". Jestliže žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře byl v některé části zkoušky hodnocen stupněm "neprospěl", může tuto část zkoušky opakovat pouze jednou. Opakovaná část zkoušky může být provedena nejdříve za pět pracovních dní, nejdéle však do šesti měsíců ode dne konání části zkoušky, při které byl žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře hodnocen stupněm "neprospěl".

(7) Přezkoušení zkušebního komisaře se provádí na závěr zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře. Pro přezkoušení zkušebního komisaře a jeho hodnocení platí obdobně ustanovení odstavců 2 až 6.

§ 16

Průkaz zkušebního komisaře

(K § 35 odst. 4 zákona)

(1) Průkaz zkušebního komisaře je čtyřstranný tiskopis o rozměrech 150 x 108 mm.

(2) Technickou ochranu tiskopisu průkazu zkušebního komisaře tvoří hologram, který je umístěn na jeho titulní straně.

(3) Každý tiskopis průkazu zkušebního komisaře je opatřenevidenčním číslem. Evidenční číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace dvou písmen a šesti číslic. Písmena jsou vždy umístěna v evidenčním čísle na prvním místě.

(4) Údaje se do průkazu zkušebního komisaře vypisují vždy černou barvou na tiskárně výpočetní techniky nebo psacím strojem. Zápis údaje do kolonky "Jiné záznamy" a do kolonek "Platnost prodloužena do:" lze provést též otiskem razítka nebo čitelně propisovacím perem modré nebo černé barvy. Podpis oprávněné osoby vydávající průkaz zkušebního komisaře nebo prodlužující jeho platnost se provádí čitelně propisovacím perem modré nebo černé barvy.

(5) Dojde-li ke změně údaje uvedeného v průkazu zkušebníhokomisaře nebo k doplnění údaje nového a nelze-li tuto změnu uvést v kolonce "Jiné záznamy", vydá ministerstvo nový průkaz zkušebního komisaře.

(6) Průkaz zkušebního komisaře se opatřujefotografií jeho držitele, která je v technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.⁵⁾

(7) Vzor průkazu zkušebního komisaře je uveden v příloze č. 5.

HLAVA II

ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL

§ 17

Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích

a zdravotnické přípravy

(K § 40 odst. 3 zákona)

(1) Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se provádí testem, který je složen z 25 otázek. Z celkového počtu 25 otázek je 18 otázek z pravidel provozu na pozemních komunikacích, z nichž je 5 otázek z dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace a 3 otázky z řešení situací na křižovatkách. Dále jsou z celkového počtu 25 otázek 2 otázky z předpisů o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, 4 otázky z předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích a 1 otázka ze zdravotnické přípravy.

(2) Otázky z pravidel provozu na pozemních komunikacích, mimo otázek z dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace a otázek z řešení situací na křižovatkách, jsou hodnoceny 3 body. Otázky z řešení z dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace jsou hodnoceny 2 body. Otázky z řešení situací na křižovatkách jsou hodnoceny 4 body. Otázky z předpisů o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích jsou hodnoceny 1 bodem. Otázky z předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích jsou hodnoceny 2 body a otázky ze znalostí zdravotnické přípravy jsou hodnoceny 3 body.

(3) Ke každé otázce v testu jsou přiřazeny 4 odpovědi, z nichž nejméně jedna je vždy správná. Za správně zodpovězenou otázku se považuje otázka, u níž byly vybrány a označeny pouze všechny správné odpovědi.

(4) Pro hodnocení testu stupněm "prospěl" je potřebnézískání nejméně

a) u řidičského oprávnění skupiny AM                             50 bodů
b) u řidičského oprávnění podskupiny A1                          52 bodů
c) u řidičského oprávnění skupiny T a podskupiny B1              54 bodů
d) u řidičského oprávnění skupin A, B a B+E                      56 bodů
e) u řidičského oprávnění skupin C a C+E a podskupin C1 a C1+E   59 bodů
f) u řidičského oprávnění skupin D a D+E a podskupin D1 a D1+E   61 bodů.

(5) Záznam odpovědí žadatele o řidičské oprávnění na otázky z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy a vyhodnocení těchto odpovědí se připojují k žádosti o řidičské oprávnění.

§ 18

Zkouška ze znalostí ovládání a údržby vozidla

(K § 41 odst. 3 zákona)

(1) Při zkoušce z ovládání a údržby vozidla prokazuje žadatel o řidičské oprávnění

a)

skupin A, B a B+E a podskupin A1 a B1 znalosti základních soustav vozidla a činitelů, které mají vliv na bezpečnost jízdy a na životní prostředí, jejich běžnou údržbu a odstraňování běžných poruch a závad,

b)

skupin C, C+E, D, D+E a T a podskupin C1, C1+E, D1 a D1+E základní znalosti uvedené v písmenu a) a dále znalosti v provádění údržby vozidla, jakož i rozpoznávání a odstraňování vyskytujících se poruch s ohledem na požadavky bezpečnosti a hospodárnosti provozu motorových a přípojných vozidel,

c)

jedná-li se o žadatele o řidičské oprávnění tělesně postiženého, prokazuje tento žadatel znalosti podle písmen a) a b) o vozidle konstrukčně přizpůsobeném svému postižení.

(2) Úplné znění otázek ke zkoušce z ovládání a údržby vozidla pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičského oprávnění je uvedeno v příloze č. 6.

§ 19

Zkouška z praktické jízdy

(K § 42 odst. 4 zákona)

(1) V první části zkoušky z praktické jízdy žadatel o řidičské oprávnění prokazuje následující znalosti a dovednosti:

a)

u všech skupin a podskupin řidičského oprávnění před zahájením jízdy prověřit stav pneumatik, osvětlení vozidla a směrových svítilen, zvukového výstražného zařízení, funkčnost řízení a brzd, přizpůsobit si sedadlo do správné polohy, přizpůsobit si zpětná zrcátka, zapnout si bezpečnostní pás a ověřit, že jsou zavřeny všechny dveře; následně nastartovat motor a provést plynulé rozjetí vozidla (v průběhu zkoušky provést rozjezd do kopce a z kopce), couvat se zatáčením vlevo i vpravo, zabrzdit vozidlo na přesnost zastavení, zaparkovat vozidlo a opustit parkovací prostor, zajet k obrubníku a vyjet od něho, objet stojící vozidla a překážky,

b)

u řidičského oprávnění skupin AM a A a podskupiny A1 přizpůsobit si ochrannou přilbu, spustit motocykl ze stojánku a vést jej bez spuštěného motoru,

c)

u řidičského oprávnění skupin B, B+E, C, C+E a D+E a podskupin C1+E a D1+E prokázat znalosti bezpečnosti práce při nakládání nákladu na vozidlo a jeho vykládání z vozidla,

d)

u řidičského oprávnění skupin B+E, C+E a D+E a podskupin C1+E a D1+E připojit přívěs nebo návěs, aby se vytvořila jízdní souprava, a tento přívěs nebo návěs odpojit,

e)

u řidičského oprávnění skupin C, D, C+E a D+E a podskupin C1, D1, C1+E a D1+E prokázat znalosti pravidel vztahujících se k hmotnosti a rozměrům vozidla, pravidel o dobách řízení a odpočinku, použití záznamových zařízení, principů brzdových systémů a omezovačů rychlosti, prověřit výfukovou brzdu a řídicí systémy a prokázat teoretické znalosti potřebné pro čtení v silniční mapě,

f)

u řidičského oprávnění skupiny D a podskupiny D1 prokázat znalost pravidel týkajících se přepravy osob a chování v případě nehody.

(2) Ve druhé části zkoušky z praktické jízdyžadatel o řidičské oprávnění prokazuje následující znalosti a dovednosti:

a)

u všech skupin a podskupin řidičského oprávnění znalost v řízení motorového vozidla v podmínkách provozu na pozemních komunikacích, zejména zachování správného směru jízdy, zrychlení vozidla až na vhodnou rychlost a udržování této rychlosti i během řazení jednotlivých rychlostních stupňů, vjetí do křižovatky a její bezpečné projetí, přizpůsobení rychlosti vozidla při odbočování vlevo a vpravo, a pokud možno v omezeném prostoru, přizpůsobení rychlosti vozidla podmínkám provozu na pozemních komunikacích, zařazení se do jiného jízdního pruhu, míjení jedoucího vozidla, zejména v zúžených prostorech, dodržování správné vzdálenosti mezi vozidly v jednotlivých jízdních pruzích, předjíždění v různých situacích, odbočení na křižovatce vlevo i vpravo, odbočení mimo pozemní komunikaci, dodržování pravidla přednosti v jízdě, správné používání zpětných zrcátek, ovládat ovladači výstroj a výbavu vozidla, například stěrače a ostřikovače čelního skla, odmlžování, klimatizaci, osvětlení vozidla, topení, včasné dávání znamení o změně směru jízdy, správné a včasné reagování na znamení o změně směru jízdy dávaných jinými účastníky provozu na pozemních komunikacích, prokázání patřičného ohledu a opatrnosti vůči chodcům a ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích,

b)

u řidičského oprávnění skupin AM a A a podskupiny A1 zaparkovat motocykl a postavit jej na centrální nebo pohotovostní stojánek, provést zatáčku tvaru U, udržet motocykl v rovnováze při různých rychlostech a v různých provozních situacích,

c)

u řidičského oprávnění skupin C, D, C+E a D+E a podskupin C1, D1, C1+E a D1+E znalost překážek způsobených charakteristikami jejich vozidel, které mohou zabránit řidiči ve výhledu, vlivu větru na jízdu vozidla, opatření nutných pro předjíždění při stříkajícím blátě, užívání různých brzdových systémů, používání zpomalovací brzdy a přizpůsobení stopy délce vozidla a jeho přesahu při odbočování.

§ 20

Protokol o zkouškách z odborné způsobilosti

k řízení motorových vozidel

(K § 27 odst. 5 zákona)

(1) Protokol o zkouškách z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (dále jen "protokol o zkouškách") je evidenční doklad o provedených zkouškách z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel žadatelů o řidičská oprávnění. Protokol o zkouškách vede zkušební komisař.

(2) Protokol o zkouškách obsahuje evidenční číslo, datumzaložení, celkový počet listů, které jsou vzestupně číslované, otisk razítka obecního úřadu obce s rozšířenou působností a podpis osoby, která provedla evidenci protokolu o zkouškách.

(3) V protokolu o zkouškách uvede zkušební komisař u každého žadatele o řidičské oprávnění, se kterým provádí zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, následující záznamy:

a)

jméno, příjmení, případný titul a datum narození žadatele o řidičské oprávnění,

b)

název autoškoly, v níž žadatel o řidičské oprávnění absolvoval výuku a výcvik,

c)

skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, pro jejíž získání skládá žadatel o řidičské oprávnění zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,

d)

datum provedení zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,

e)

hodnocení (prospěl - neprospěl) u všech částí, ze kterých se skládá zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Správnost údajů zapsaných v protokolu o zkouškách potvrdí zkušební komisař svým podpisem a otiskem svého razítka.

(4) Opravu údaje v protokolu o zkouškách lzeprovádět výhradně jen přeškrtnutím celého řádku v protokolu a zapsáním nového údaje do řádku následujícího. Původní text v přeškrtnutém řádku musí zůstat čitelný. Každá oprava se opatřuje datem, čitelným podpisem zkušebního komisaře, který opravu provedl, a otiskem jeho razítka.

(5) Protokol o zkouškách uzavírá zkušební komisař na konci každého kalendářního roku podtržením posledního zápisu s uvedením data uzavření. Uzavření protokolu potvrdí zkušební komisař svým podpisem a otiskem svého razítka. Po uzavření protokolu lze aktualizovat pouze údaje podle odstavce 3 písm. d) a e).

(6) Protokol o zkouškách se ukládá u obecního úřadu obce s rozšířenou působností po posledním provedeném zápisu po dobu pěti let. Po pěti letech se protokol o zkouškách ukládá do archivu.

ČÁST ČTVRTÁ

ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL

§ 21

Způsob a rozsah přezkoušení

(K § 48 odst. 4 zákona)

(1) Přezkoušení znalostí řidiče motorového vozidla nebo jízdní soupravy, který je povinen účastnit se zdokonalování odborné způsobilosti, se provádí v rámci 16 hodin stanovených zákonem pro provedení školení.

(2) Přezkoušení znalostí řidiče podleodstavce 1 se provede zkušebním testem pro zkoušku z odborné způsobilosti pro skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, pro něž řidič absolvoval školení ke zdokonalování odborné způsobilosti. Přezkoušení úspěšně složí řidič, který dosáhne nejméně 52 bodů.

(3) Pokud řidič neovládá dostatečně nebo vůbec jazyk, ve kterém je napsán test pro zkoušku z odborné způsobilosti, může zkoušku složit za přítomnosti tlumočníka. Tlumočníka si zajistí řidič na své náklady.

(4) Praktická zkouška dovednosti v ovládánívozidla se provádí na pozemní komunikaci s vozidlem nebo jízdní soupravou, pro jejichž řízení absolvoval řidič školení ke zdokonalování odborné způsobilosti. Zkouška se provádí tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a byly přezkoušeny i další dovednosti v ovládání vozidla. Vozidlo nebo jízdní soupravu si pro účely zkoušky zajistí řidič na své náklady.

§ 22

Osvědčení profesní způsobilosti řidiče

(K § 51 odst. 4 zákona)

(1) Osvědčení profesní způsobilosti řidiče je čtyřstranný tiskopis o rozměrech 150 x 108 mm.

(2) Technickou ochranu tiskopisu osvědčení profesní způsobilosti řidiče tvoří hologram, který je umístěn na jeho titulní straně.

(3) Každý tiskopis osvědčení profesní způsobilostiřidiče je opatřen evidenčním číslem. Evidenční číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace dvou písmen a šesti číslic. Písmena jsou vždy umístěna v evidenčním čísle na prvním místě.

(4) Údaje se do osvědčení profesní způsobilosti řidiče vypisují vždy černou barvou na tiskárně výpočetní techniky nebo psacím strojem; zápisy údajů na třetí a čtvrté straně lze provést též otiskem razítka nebo čitelně propisovacím perem modré nebo černé barvy. Podpis oprávněné osoby vydávající osvědčení profesní způsobilosti řidiče se provádí čitelně propisovacím perem modré nebo černé barvy.

(5) Dojde-li ke změně údaje uvedeného v osvědčení profesní způsobilosti řidiče nebo k doplnění údaje nového a nelze-li tuto změnu uvést v kolonce "Jiné záznamy", vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností nové osvědčení profesní způsobilosti řidiče.

(6) Osvědčení profesní způsobilosti řidiče se opatřuje fotografií jeho držitele, která je v technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.⁵⁾

(7) Vzor osvědčení profesní způsobilosti řidiče je uveden v příloze č. 7.

§ 23

Náležitosti žádosti o pověření k provádění přezkoušení řidičů

(K § 50 odst. 3 zákona)

(1) V žádosti o pověření k provádění přezkoušení řidičů se uvádí

a)

jméno, příjmení, případný titul a datum narození žadatele,

b)

místo trvalého pobytu žadatele,

c)

evidenční číslo profesního osvědčení žadatele,

d)

skupiny a podskupiny řidičských oprávnění uvedené v profesním osvědčení, pro které je žadatel oprávněn provádět výuku a výcvik.

(2) Žádost o pověření k provádění přezkoušenířidičů musí být doložena

a)

platným profesním osvědčením žadatele,

b)

dokladem žadatele o jeho nejméně pětileté praxi učitele autoškoly nebo výcvikového zařízení organizační složky státu v posledních deseti letech,

c)

dokladem žadatele o jeho nejméně dvouleté praxi ve výuce a výcviku té skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění, pro kterou žádá o pověření k provádění přezkoušení řidičů.

(3) Doklady uvedené v odstavci 2 předkládá žadatel v ověřených kopiích nebo v originálech k nahlédnutí.

(4) Doklady uvedené v odstavci 2 písm. b) a c) mohou být nahrazeny čestným prohlášením žadatele.

§ 24

Pověření k provádění přezkoušení řidičů

(1) Pověření k provádění přezkoušení řidičůječtyřstrannýtiskopis o rozměrech 150 x 108 mm.

(2) Technickou ochranu tiskopisu pověření k provádění přezkoušení řidičů tvoří hologram, který je umístěn na jeho titulní straně.

(3) Každý tiskopis pověření k prováděnípřezkoušení řidičů je opatřen evidenčním číslem. Evidenční číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace dvou písmen a šesti číslic. Písmena jsou vždy umístěna v evidenčním čísle na prvním místě.

(4) Údaje se do pověření k provádění přezkoušení řidičů vypisují vždy černou barvou na tiskárně výpočetní techniky nebo psacím strojem; zápisy údajů na třetí a čtvrté straně lze provést též otiskem razítka nebo čitelně propisovacím perem modré nebo černé barvy. Podpis oprávněné osoby vydávající pověření k provádění přezkoušení řidičů se provádí čitelně propisovacím perem modré nebo černé barvy.

(5) Dojde-li ke změně údaje uvedeného v pověření k provádění přezkoušení řidičů nebo k doplnění údaje nového a nelze-li tuto změnu uvést v kolonce "Jiné záznamy", vydá ministerstvo nové pověření k provádění přezkoušení řidičů.

(6) Pověření k provádění přezkoušení řidičů se opatřuje fotografií jeho držitele, která je v technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.⁵⁾

(7) Vzor pověření k provádění přezkoušení řidičů je uveden v příloze č. 8.

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 25

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1.

Vyhláška č. 470/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů,

2.

vyhláška č. 497/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 470/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů.

§ 26

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


____________________________________________________________

1)

Vyhláška č. 301/2001 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

2)

ČSN 01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích.

2a)

§ 92 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3)

Například zákon č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3a)

Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

4)

Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

5)

Vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 167/2002 Sb.

Žádost o řidičské oprávnění

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 167/2002 Sb.

Základní příprava učitelů výuky a výcviku

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 167/2002 Sb.

Profesní osvědčení

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 167/2002 Sb.

Učební osnova

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 167/2002 Sb.

Průkaz zkušebního komisaře

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 167/2002 Sb.

ÚPLNÉ ZNĚNÍ OTÁZEK
ke zkoušce z ovládání a údržby vozidla

A. Pro řidičské oprávnění skupiny A a podskupiny A1

1.

popište úkony kontroly motocyklu před jízdou,

2.

popište kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách a hloubku drážek dezénu pneumatiky,

3.

jakým způsobem se kontroluje stopa motocyklum, a co může být příčinou nepřesného vedení,

4.

popište napnutí sekundárního hnacího řetězu motocyklu,

5.

popište, jak se provádí kontrola vůle řízení a vůle ložisek v kolech,

6.

popište seřízení mechanické brzdy předního kola a její ošetřování,

7.

popište seřízení mechanické brzdy zadního kola a její ošetřování,

8.

popište rozdíl mezi kotoučovou a bubnovou (čelisťovou) brzdou, jejich výhody a nevýhody,

9.

popište způsob kontroly množství brzdové kapaliny u kapalinových brzd, popište jejich ošetřování,

10.

popište rozdíl v mazání dvoudobého a čtyřdobého motoru motocyklu,

11.

popište, jakým způsobem se provádí výměna žárovek vnějšího osvětlení motocyklu,

12.

popište způsob ošetřování vzduchového a kapalinového chlazení motoru motocyklu,

13.

popište způsob kontroly olejových náplní motocyklu,

14.

popište postup při ošetřování akumulátoru motocyklu a faktory ovlivňující jeho životnost,

15.

vyjmenujte povinné vybavení motocyklu.

B. Pro řidičské oprávnění skupin B, B+E a podskupiny B1

1.

popište úkony kontroly vozidla před jízdou,

2.

popište kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách a hloubku drážek dezénu pneumatiky,

3.

popište obsah kontroly kol a pneumatik a faktory ovlivňující jejich životnost,

4.

jaké jsou nejčastější příčiny poškození plášťů pneumatik a jejich projevy,

5.

popište postup při výměně kola,

6.

jaký je rozdíl mezi zážehovým a vznětovým motorem a jaké palivo se u jednotlivých motorů používá,

7.

popište kontrolu množství oleje v motoru a způsob jeho doplňování, časové intervaly pro jeho výměnu,

8.

popište funkci signalizace správné činnosti dobíjení akumulátoru a mazání motoru řidiči vozidla a signalizaci případných projevů poruch během jízdy vozidla,

9.

popište kontrolu a ošetřování kapalinové chladicí soustavy vozidla, signalizaci teploty chladící kapaliny řidiči a postup, došlo-li k přehřátí motoru (např. při dlouhém couvání nebo popojíždění v koloně apod.),

10.

popište, jakou funkci plní katalyzátor výfukových plynů, jeho umístění na vozidle a jakými způsoby lze ovlivnit jeho životnost,

11.

popište, jakou funkci plní u vozidla spojka a jakými způsoby lze ovlivnit její životnost,

12.

popište, jakou funkci plní u vozidla převodovka a k čemu slouží její synchronizace,

13.

popište, jakou funkci plní na vozidle tlumiče pérování, projevy jejich nesprávné činnosti na technický stav vozidla a bezpečnost jízdy,

14.

popište způsob kontroly množství brzdové kapaliny a její doplnění, co signalizuje rozsvícení kontrolky brzdového systému na přístrojové desce řidiče,

15.

popište účel posilovače brzd a řízení na vozidle, proč se nesmí za jízdy vypínat motor,

16.

popište rozdíl mezi kotoučovou a bubnovou (čelisťovou) brzdou, jejich výhody a nevýhody,

17.

popište účel antiblokovacího systému (ABS) na vozidle a kontrolu jeho správné funkce,

18.

popište nejčastější projevy nesprávné geometrie řídící nápravy vozidla,

19.

popište postup při ošetřování akumulátoru a faktory ovlivňující jeho životnost,

20.

popište funkci pojistek v elektrické soustavě vozidla a jejich umístění,

21.

popište, jakým způsobem se provádí výměna žárovek vnějšího osvětlení vozidla,

22.

vysvětlete symboly kontrolek a ovladačů na přístrojové desce (volantu) vozidla,

23.

popište postup při připojení tažného lana,

24.

popište postup při připojování přívěsu,

25.

vyjmenujte povinné vybavení vozidla.

C. Pro řidičské oprávnění skupin C, C+E, D, D+E, T a podskupin C1, C1 +E, D1, D1 +E

1.

popište úkony kontroly vozidla před jízdou,

2.

popište kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách a hloubku drážek dezénu pneumatiky,

3.

popište obsah kontroly kol a pneumatik a faktory ovlivňující jejich životnost,

4.

jaké jsou nejčastější příčiny poškození plášťů pneumatik a jejich projevy,

5.

popište postup při výměně kola,

6.

popište kontrolu množství oleje v motoru a způsob jeho doplňování, časové intervaly pro jeho výměnu,

7.

popište funkci signalizace správné činnosti dobíjení akumulátoru a mazání motoru řidiči vozidla a signalizaci případných projevů poruch během jízdy vozidla,

8.

popište kontrolu a ošetřování kapalinové chladicí soustavy vozidla a zajištění regulace provozní teploty motoru,

9.

popište signalizaci teploty chladící kapaliny řidiči a postup, došlo-li k přehřátí motoru (např. při dlouhém couvání nebo popojíždění v koloně apod.),

10.

popište kontrolu a ošetřování vzduchové chladicí soustavy vozidla a zajištění regulace provozní teploty motoru,

11.

popište hlavní části palivové soustavy vznětového motoru,

12.

v čem spočívá údržba a ošetřování palivové soustavy vznětového motoru,

13.

popište postup při odvzdušnění palivové soustavy vznětového motoru,

14.

popište postup při hledání příčiny zavzdušnění palivové soustavy vznětového motoru,

15.

popište funkci regulátoru otáček vstřikovacího čerpadla a funkci omezovače rychlosti,

16.

popište kontrolu a údržbu výfukového systému motoru,

17.

popište, jakou funkci plní katalyzátor výfukových plynů, jeho umístění na vozidle a jakými způsoby lze ovlivnit jeho životnost,

18.

popište činnost turbodmychadla, funkci chladiče vzduchu (mezichladiče) a způsoby jejich ošetřování,

19.

popište ošetřování čističe vzduchu (suchý, mokrý) a v čem spočívá údržba plnicího systému motoru,

20.

popište, jakou funkci plní u vozidla spojka a jakými způsoby lze ovlivnit její životnost,

21.

popište, jakou funkci plní u vozidla převodovka, rozdělovací převodovka, spojovací hřídel, rozvodovka, diferenciál a kolové redukce, v čem spočívá jejich ošetřování,

22.

popište rozdíl mezi synchronizovanou a nesynchronizovanou převodovkou, způsob jejich ovládání a použití ve vozidlech,

23.

popište význam kombinovaných (půlených) převodovek a jakou funkci plní uzávěrka diferenciálu,

24.

popište, jakou funkci plní na vozidle tlumiče pérování a stabilizátor, projevy jejich nesprávné činnosti na technický stav vozidla a bezpečnost jízdy,

25.

popište účel posilovače brzd a řízení na vozidle, proč se nesmí za jízdy vypínat motor,

26.

popište účel antiblokovacího systému (ABS) na vozidle a kontrolu jeho správné funkce,

27.

popište účel systému regulace prokluzu kol hnacích náprav (ASR) a kontrolu jeho správné funkce,

28.

popište funkci provozní, parkovací, pomocné (odlehčovací) a nouzové brzdy,

29.

popište princip pomocné (odlehčovací) brzdy (motorové, retardéru elektromagnetického a retardéru hydrodynamického ),

30.

popište princip činnosti kapalinové brzdy a vzduchokapalinové brzdy,

31.

popište princip činnosti vzduchové brzdy, vyjmenujte její hlavní části,

32.

popište postup při ošetřování a údržbě jednotlivých částí vzduchové brzdy,

33.

popište rozdíl mezi kotoučovou a bubnovou (čelisťovou) brzdou, jejich výhody a nevýhody,

34.

vysvětlete, co se rozumí pod pojmem geometrie řídící nápravy vozidla,

35.

popište nejčastější projevy nesprávné geometrie řídící nápravy vozidla,

36.

popište postup při ošetřování akumulátoru a faktory ovlivňující jeho životnost,

37.

vysvětlete rozdíl mezi paralelním a sériovým zapojením akumulátoru a správný postup při jejich zapojení a odpojení,

38.

popište funkci pojistek v elektrické soustavě vozidla a jejich umístění,

39.

popište, jakým způsobem se provádí výměna žárovek vnějšího osvětlení vozidla,

40.

vysvětlete symboly kontrolek a ovladačů na přístrojové desce (volantu) vozidla,

41.

popište postup při připojení tažného lana a tažné tyče a možnosti jejich použití,

42.

popište postup při montáži sněhových řetězů,

43.

popište základní funkce tachografu a v čem spočívá jeho obsluha,

44.

popište postup při připojování a odpojování přívěsu,

45.

vyjmenujte povinné vybavení vozidla.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 167/2002 Sb.

Osvědčení profesní způsobilosti řidiče

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 167/2002 Sb.

Pověření k provádění přezkoušení řidičů

Čl. II vyhlášky č. 152/2003 Sb.

Čl. II

Tiskopisy vyrobené před nabytím účinnosti této vyhlášky lze používat až do vyčerpání jejich zásob, nejdéle však do 31. prosince 2003, za splnění předpokladu, že v nich budou vyznačeny změny vyplývající z úpravy přílohy č. 1.